 Dokumentačka jezevce na fotopasti Začátkem května 2020 jsem dostal nápad zdokumentovat zvířecí sousedy v okolí naší chalupy a pořídit i nějaké fotografie. Vzhledem k tomu, že velkou část fauny za denního světla mám zdokumentovanou, rozhodl jsem se zaměřit na dobu, kdy většina z nás spí. Pomocí klasické fotopasti jsem se pokoušel zjistit, co v okolí žije, kdy se vydává na svoje stezky a jaká je jejich pravidelnost a denní respektive noční rutina. Již delší dobu mi vrtala hlavou obrovská nora v nedalekém lese - jezevec? Po několika dnech se opravdu na fotopasti ukázal. Bohužel šlo pouze o fotografii ryze dokumentačního charakteru na mojí fotopasti a na pořádnou fotku, která by byla hodna publikace si budu muset ještě počkat. Monitorování probíhalo a kromě jezevce jsem v okolí pozoroval kuny, myši, myšice, lasičku a hromadu sýkorek, kterým snad dělá největší radost odpalování fotopasti. Z "úlovku" na fotopasti mě však zaujalo něco zvláštního. Mezi půlnocí a druhou hodinou ráno, vyleze cosi extrémně skákavého a rychle poskakuje směrem ke garáži. Být tak někde v Austrálii, vsadil bych na nový poddruh miniklokana :) Ale v Orlických horách to musí být něco jiného.... Myšice lesní, která noc, co noc opouští svoji noru s pravidelností švýcarských hodinek. Nápad byl hned na světě. Zkusím pořídit pár fotografií v garáži zrcadlovkou! Proběhla instalace foťáku, blesku, odpalovačů, pohybového čidla a dalších více či méně potřebných příslušenství. Teď už chybí jen myš, ta je přeci přesná a chodí každý den. Brzy ráno jsem zkontroloval co se podařilo nafotit. Nic. Druhý den byla situace na kartě mnohem příznivější, ale to světlo a ta kompozice. Faktem je, že asi nikdo nemá tolik fotek myšího zadku, jako já. Radost z toho, že je na fotkách myšice, rychle vystřídalo drobné zklamání. Při nastavování nanečisto hrála nakonec roli i fáze měsíce, který okny osvětloval scénu natolik, že docházelo k přesvícení scény a nebo naopak bylo vše podexponované. Noc za nocí plynula a stále jsem experimentoval s časem, hloubkou ostrostí, světlem a především s modelkou, která si pobíhala nekontrolovaně v prostředí celé garáže. Situaci nenahrával ani fakt, že jsem vše fotil na manuální objektiv Laowa 15mm a bylo potřeba nastavit ostření na přesně definovaný bod. Zhruba desátý den, tedy vlastně noc, jsem už chtěl vše zabalit a rozloučit se s myšlenkou na fotku dle svých představ. Ovšem ráno rozhodlo, konečně! Fotka na kterou jsem čekal je hotová. Tento fakt mi dodal motivaci na několik dalších nočních pokusů a pár z nich se podle mě povedlo. Snad bude příležitost nafotit i další zvířecí sousedy v nadcházejících měsících.   
2 Comments
Po roční odmlce jsme opět vyrazili na jih Moravy. Cílem bylo tentokrát prozkoumat nové lokality, pokusit se nafotit kudlanky a třeba najít i kobylky ságy. Hledání kudlanek bylo jako vždy trochu dobrodružství, ale s notnou dávkou štěstí se nám podařilo něco málo nafotit a pořídit i krátké video z jejich života. Bohužel se ságou jsme takové štěstí neměli, a tak budeme muset vyrazit další rok znovu s cílem je objevit. Video dostupné i na IGTV      Ryze Tello Před pár týdny jsem se rozhodl koupit si se čtyřletým synem novou hračku v podobě kvadroptéry. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl pro začátek kupovat nic drahého, tak proběhl výběr z kategorie toho naprosto nejlevnějšího co se na dnešním trhu dá sehnat. Jediným požadavkem byla alespoň obyčejná kamera a schopnost „viset“ ve vzduchu. Na první pohled se zdálo, že výběr je obrovský a v cenovém rozpětí 1000-4000 Kč je takových „hraček“ plný internet. Bohužel po delším pátrání a zhlednutí mnoha recenzí jsem zjistil, že volba pro naše účely je pouze jedna – kvadroptéra „DJI“ Ryze Tech Tello Boost Combo. Data zněla slibně, a tak objednávka odešla. Vzhledem k výdrži baterie deklarované výrobcem na 13min jsem se rozhodl pro variantu Combo, kde jsou součástí balení tři baterie a nabíječka pro všechny najednou. 3x13min je už poměrně slušná doba letu a s „dronem“ se dá už něco málo zalítnout. Co se týká letových vlastností, tak jsem byl velmi pozitivně překvapen. Samozřejmě s ohledem na hmotnost 80g je předpokladem bezvětří a problémy nastanou nad povrchy s vysokým odleskem např. vodní hladina, sníh atp.. Nicméně na všech ostatních površích je let klidný a naprosto bez jakýchkoliv problémů. Není zde GPS, což vzhledem k ceně snad ani nelze očekávat. Standardní ovládání je přes Wi-Fi a mobilní aplikaci Tello, která funguje bez jakýchkoliv problémů, včetně rychlé odezvy, snadného ovládání, možnosti volby letových režimů a dvou rychlostí. Doletová vzdálenost je limitována dosahem Wi-Fi signálu cca 100m a letovým prostředím. Wi-Fi signál lze zesílit repeaterem připojeným do powerbanky a rázem se doletová vzdálenost několikanásobně prodlouží. Tady se jedná o investici cca 500Kč za repeater (já zvolil Xiaomi Mi Wi-Fi Repeater 2), a pak nějaká ta koruna za powerbanku. Výrobcem je zde nastavena maximální výška letu na 10m, přes kterou Vás omezovač nepustí. Tato menší nevýhoda lze však bezproblémově odstranit aplikací AltLimitTELLO, která je jako placená aplikace dostupná na App Store nebo dnes už přímo v aplikaci Tello, kde proběhl update. Další aplikace, které dokáží Tello posunout o něco dál je například TelloMe, která zajistí sledování objektu nebo osoby kvadroptérou bez nutnosti ovládání. Sledování celkem funguje, ale má svoje limity a vzhledem k absenci kolizních sensorů je třeba ji používat pouze na volném prostranství nebo se zvýšenou opatrností. Mezi další aplikace pak patří třeba Flight Plan nebo Drone Blocks, které umožní menší či větší programování dronu, jeho trasy výšky letu, mezipřistání otočky atp..  Ryze Tello O letových vlastnostech, rozměrech ovládání a aplikacích se lze dočíst na spoustě webech a sociálních sítích. Mě však zajímalo dá se s touto hračkou něco vyfotit nebo natočit? Výrobce udává rozlišení videa HD (1280x720) a foťáček 5 Mpx na první pohled žádná sláva, jak to ale vypadá v praxi? Hlavním problémem pro natáčení videa je absence jakéhokoliv paměťového zařízení tzn. všechna videa jsou přes Wi-Fi převáděna rovnou do telefonu, bohužel včetně všech „sekanců“ obrazu způsobených ztrátou signálu (signál lze zesílit repeaterem a zvýšit tak kvalitu). Zároveň je zde pouze elektronická stabilizace obrazu, která vzhledem k hmotnosti Tella nedokáže zázraky, pokud občas foukne apod. Při opatrných letových manévrech se dá natočit video spíše dokumentačního charakteru s použitelností především na sociální sítě (i tak je ale kvalita nedobrá). Filmový trhák bílých pláten z toho jistě nebude. A co fotky? Kvalita fotoaparátu je řekl bych srovnatelná s dnešními nejlevnějšími smartphony, nelze čekat zázrak, ale něco málo se vytvořit dá, především spíše pro publikace v menším formátu. Předpokladem je samozřejmě dobré světlo a bezvětří. Závěrem je nutno dodat, že se nejedná o fotografický „dron“, ale pouze o hračku, která kameru má. I přesto si myslím, že se jedná o dobrou volbu v poměru cena výkon a vzhledem k možnosti programování je i jednou z možností pro začátek. Na fotografování ani videa to však není.  Ryze Tello Pár fotografií z dronu na ukázku - všechny prošly úpravou v SW na mobilním telefonu Fotografie bez úprav
 Nějaký ten měsíc už jsem zpátky doma z fotografické expedice v Thajsku (prosinec 2019) a rozhodl jsem se napsat krátké shrnutí naší cesty. Výprava směřovala do oblasti deštných pralesů Khao Sok s cílem prozkoumat lokalitu a odvézt si pár fotografií exotických druhů. Druhou zastávkou pak bylo město Krabi, poblíž kterého jsme chtěli pořídit fotografie lezců a různých krabů.  Po relativně dlouhém letu s přestupem v Doha jsme vystoupili na letišti v Phuketu, půjčili auto a plní očekávání vyrazili na sever směrem k národnímu parku Khao Sok. Cesta i přes veškeré obavy ohledně dopravy, jízdy v „protisměru“ a statistickým počtem množství nehod na thajských cestách probíhala naprosto bez komplikací a po dvou hodinách jsme dorazili na místo. Parádní ubytování Good view resort s dechberoucími výhledy přímo na skalnaté vrcholky vyčnívající z pralesa a velmi dobrou thajskou kuchyní. V průběhu následujících pěti dní jsme v džungli nachodili něco přes šedesát kilometrů, potkali velké množství různých živočichů, včetně těch nechtěných, jako jsou komáři a všudypřítomně se přisávající pijavice. Když nás k večeru opustilo horko a pocit zavřeného skleníku, vyrazili jsme na noční pátrání po dalších obyvatelích džungle, jako jsou různé druhy žab, hadů, pavouků, gekonů a všelijakého hmyzu až po létající lemury přeskakující z kmenu na kmen, lovící cikády enormních velikostí.  Postupně nám docházela dovolená, a tak jsme se přesunuli podle plánu do města Krabi, pokusili se nafotit lezce v jejich přirozeném prostředí a blátem si zdevastovali poslední relativně čisté kousky oblečení. Vzhledem k faktu, že vylézají pouze za odlivu, bylo o zábavu postaráno. Zhruba hodinu jsme se brodili hlubokým bahnem a hledali co možná nejlepší kompozici, ztratili jedny sandály a připravili nevídanou podívanou pro pár místních osadníků. Odměnou za tuto nevšední zábavu místních byla alespoň zahradní hadice s vodou, která nám zajistila o něco málo důstojnější návrat na hotel. Poslední zastávkou našeho fotografického snažení byla oblast Ao Nang. Po překonání opičí stezky, kde šlo všemu nepřivázanému na batohu skutečně „o život“, jsme dorazili na dlouhou písčitou pláž. Tady došlo k několika pokusům nafotit kraby a celá výprava se pomalu chýlila k závěru. Celkem nafoceno 90GB fotografií, nachozeno přes 60km džunglí, najeto 550km, 8 poctivě přisátých pijavic a mínus kamarádovy sandály. Výlet stál za to a doufám, že budeme mít možnost se zase brzy vrátit.  Pár detailů z cesty: Doprava do Thajska: Zvolili jsme leteckou společnost Quatar airlines přes Doha na cílové letiště Phuket. Doprava po Thajsku: Auto jsme půjčili na internetu přes Europecar, včetně pojištění a vše fungovalo naprosto bez problémů. V Thajsku se jezdí vlevo a dopravní situace tak nějak plyne podle okolností. Rozhodně je to rozdíl oproti evropským zemím, zejména ve striktnosti veškerých předpisů a restrikcím. V Thajsku se to tak nějak neřeší a pokud plynete s proudem, nikdy nebyl žádný problém. Ubytování: Ubytování v oblasti KhaoSok: Khao Sok Goodview Resort, oblast Krabi: The Seens hotel, jednoduše přes Booking.com. Na výběr je množství různých typů ubytování. Rozhodně bude dobrou volbou vybrat ubytování s klimatizací ;-) a pro fotografování ideálně někde v džungli. Stravování: Thajská kuchyně byla velmi dobrá a ve většině případů jsme navštěvovali restaurace. Možnost nákupu v místních potravinách je naprosto bezproblémová. Počasí: Oblast jsme navštívili koncem listopadu a počasí bylo každý den stejné. Polojasno, 33 stupňů a zhruba od 19:00 přeháňky. Vzhledem k oblasti deštných pralesů je zde vysoká vlhkost vzduchu.             Prodloužený prosincový víkend s tuleni na ostrově Düne. Koncem léta už je většina fotografických výprav za mnou, a tak zbývá i trochu času na úpravu fotografií. Jednu z Shetlandských ostrovů jsem se rozhodl nechat zhotovit jako fotoobraz a využil zajímavé nabídky od Saal Digital. Zvolil jsem variantu fotoplátna, jelikož jich už mám pár na zdi a nerad bych vnášel rušivý prvek jiným zpracováním. Tvorba je stejně jako například u fotoknihy velice jednoduchá a intuitivní v SW Saal Designer. Za pár okamžiků je obraz připraven, včetně velikosti a náhledu. V mém případě jsem zvolil rozměr 50x75cm, kde fotografie dostatečně vynikne. Za 4 dny po objednání už je obraz doma. Za zmínku rozhodně stojí kvalita zabalení obrazu, která je skutečně na profesionální úrovni. Co se týká fotobrazu samotného, tak barevné podání je perfektní včetně detailů a to i na fotoplátně, kdy není úplně zvykem, že všechny detaily vyniknou. Konstrukce rámu je pevná, nikde se nekroutí a působí robusním dojmem. Celkový dojem tedy za 1 bez jakýchkoliv připomínek, zkrátka profesionální práce. Teď už jen navrtat na zeď a je hotovo….     Začátkem května 2018 se ke mně dostala nabídka od společnosti Saal Digital na vyzkoušení fotoknihy za recenzi. Vyzkoušel jsem… a už je doma. Knihu jsem udělal v bezplatném SW Saal Designer během pár minut. Uživatelské prostředí je intuitivní a poměrně rychle se člověk zorientuje. Na výběr je mnoho variant provedení – formát, počet stran, vazba, mat, lesk, atd. Pro fotky z Shetlandské výpravy jsem zvolil matnou, 18ti stránkovou variantu fotoknihy XT 28x19 cm, kde jsem chtěl mít každou fotografii na sólo stránku, aby vynikla. Do tří dnů, včetně dne vytváření knihy, přistála před domem. No, dovezl ji řidič spediční firmy. Zabalení za 1 a teď obsah…? Popravdě jsem byl nadšen. Zpracování, použitý papír, vazba, žádné otisky prstů a naprosto perfektní ostrost fotografií včetně věrného zachování barev. Zcela nezaujatě mohu doporučit a osobně určitě ještě pár knih „vydám“. Nějaký ten plán na fotografickou výpravu je ještě na stole, takže snad příležitostí bude dostatek. Fotoknihu lze objednat nebo si prohlédnout možnosti na stránkách Saal Digital. |
